Školní výlet 3. třídy

Školní výlet 3. třídy

Buchlov -  Barborka - Modrá

Třeťáci se na svůj letošní výlet vydali sami a k tomu ještě mikrobusem, což samo o sobě bylo pro mnohé z nich hned na úvod velkým zážitkem.

Nestanovili si jeden cíl, ale hned několik. Prvním se stala návštěva královského hradu Buchlov, který je majestátní dominantou Chřibů. Na parkovišti je uvítalo pár kapek deště, které ani nestály za to vytahovat pláštěnky. Nemohly vůbec zkazit dobrou náladu z autobusu a velká výletnická očekávání. Usměvavý hradní princ je uvedl do historie tohoto hradu, ukázal mnohá zákoutí, vysvětlil vše kolem lípy neviny a vyšlapal s nimi desítky schodů. Ano, i na pověstnou 35metrovou hradní věž, která i přes mraky a vítr zprostředkovala nádheru našeho moravského Slovácka s lesy, poli a vinicemi. Každý si ale všiml vrcholu protějšího kopce, kde se mezi stromy bělela kaple svaté Barbory - jejich druhý cíl. Po nákupu suvenýrů a krátkém občerstvení se vydali právě tam. Cestou si všímali přírodnin, živočichů, rostlin. Naučili se pomocí Google Lens určovat přírodniny, které míjeli. Nelinka odhalila, že krásná fialově kvetoucí rostlina je kakost smrdutý, Mety dle skvrnitého pírka určil strakapouda, jen u Vratíkova nálezu brouka se google různil. Paní učitelce ho vyhodnotil jako jeden z druhů ploštice, jiným uváděl něco úplně jiného. Z toho usoudili, že na internet nemusí být vždycky plné spolehnutí.

Nahoře si prohlédli kapli a pustili se do plnění úkolů v pracovním listu týkající se této lokality, nadmořské výšky, kaple i historie moravských rodů Petřvaldů a Berchtoldů vlastnících Buchlov, a tedy i pohřební kapli Barborku. Cestou dolů pokračovali v plnění úkolů – tentokrát týkajících se přírody a živočichů žijících v Chřibech. Všem se tady hodily znalosti z prvouky, historie a pozorný poslech výkladu prince z Buchlova.

Následoval přesun autobusem do třetího cíle – archeoskanzenu Modrá a dozvědět se něco o životě starých Slovanů. Z dřevěného mostu mohli pozorovat oba buchlovské kopce, které půlhodinku předtím opustili, a zároveň sledovat výklad paní průvodkyně o chovu dravců a pokusit se vcítit do běžného života našich předků. Viděli stará obydlí, školu, pekárnu, pomohli nanosit dříví k peci, zatočili si žernovem a umleli tak trochu obilí a ochutnali placky pečené v hliněné peci. Sluníčko se prodíralo mezi mraky ven.

A to je o kousek dál čekal ještě největší zážitek – areál Živá voda s proskleným tunelem, který rozhodně nezklamal. Každý chtěl vidět vyzu velkou, o které mluvili při výuce o vyjmenovaných slovech a promítali si i film. A ona opravdu několikrát připlavala. Prošli všechny podzemní prostory, pozorovali živočichy v akváriích, ale pak i nahoře venku. Byl zrovna čas krmení, tak měli neuvěřitelnou příležitost vidět obrovské ryby pár centimetrů pod hladinou. To už sluníčko svítilo naplno a dokreslilo nádhernou scenérii tohoto zážitku – voda, ryby, vodní rostliny a krásné okolí. Prohlídku areálu uzavřelo kolečko po dřevěném visutém mostě nad pratury, kde obdivovali čtyřměsíční telátko, ale i statného býka, který si pochutnával na seně pod přístřeškem. Následoval nezbytný nákup suvenýrů a poslední občerstvení před zpáteční cestou.

Při dotazu paní učitelky, jak se výlet líbil, byl jednoznačnou odpovědí velký úsměv na tváři, vztyčený palec nahoru a slovo super. 

Marcela Chmelová